Není osvětlení jako osvětlení. Zeptáme-li se kohokoliv, proč v místnosti svítí, odpoví, že proto, aby viděl. Venku je přirozeným zdrojem světla slunce, to ale nesvítí zdaleka jen proto, abychom viděli. Se slunečním světlem v tělech všech živých organizmů souvisí celá řada životně důležitých funkcí, jako je hormonální výměna, syntéza vitamínů, zpracování cholesterolu a mnoho dalších. Světlo a jeho kvalita jsou proto stejně důležité jako voda, vzduch a potrava, a lidské chování je jimi významně ovlivňováno.
Naprostá většina zdrojů umělého světla, jako jsou zářivky a žárovky, je konstruována tak, aby produkovala co nejvíce světla. Toho lze dosáhnout vyloučením těch vlnových délek světelného spektra, které na jeden watt příkonu vykazují nízký světelný tok. Výsledkem je však světlo úplně jiného charakteru než je světlo denní, jehož zdrojem je slunce a v jehož světelném spektru jsou zastoupeny všechny barvy.
Není až tak známo, že v dnešní době už dovedeme vyrobit zářivku, jejíž světlo se z 98% podobá světlu slunečnímu. Trhu však z cenových důvodů vládne trubice s podobností jen 80 %, což je také normou stanovené minimum pro osvětlení na pracovišti. U kompaktních zářivek je situace ještě horší.
Celá řada výzkumů přitom ukázala, že jak barva světla, tak jeho podobnost slunečnímu světlu mají měřitelný dopad na to, jak se člověk cítí, jak výkonný je při práci, kolik chyb udělá a jak rychle se unaví. Jasně se ukázal stimulující účinek chladnějšího světla. Světlo s vysokým indexem podáním barev (čím nižší index, tím větší zkreslení barev ve srovnání s denním světlem) navíc nezpůsobuje stres a únavu jako světlo nepřirozené.
Všude, kde je třeba, aby člověk byl během dne co nejvýkonnější (školy, kanceláře,...) mají velký význam kvalitní zdroje světla, které mají spíše chladnější tón a vysokou podobnost slunečnímu světlu.
